Úvod [ Michal Šlesingr, SLESINGR.COM ]

Nejen prací živ je člověk...

Ačkoli jarní pauzičku máme za sebou (já si jí užil s přítelkyní v Thajsku) a příprava je již více než měsíc na denním pořádku, na své neřesti si čas občas najdu, ikdyž zdaleka né tolik, kolik bych si představoval. Letošní sezónou počínaje se můj tréninkový plán rýsuje na stole Ondry Rybáře a já tak trávím mnohem více času v Jablonci.

Navíc změna stylu tréninku a nový náboj mezi mnou, Ondrou a celou tréninkovou skupinou mi pomáhají přežít větší tréninkové dávky a doufám, že v zimě za to budu jen rád. Nakonec běhy třeba na 2,5 hodiny jsou pro mě celkem nové, ale přežít se dají.

O to víc si pak vychutnám, když se mi podaří dostat se na letiště, že nekecám můžete vidět na videu z 6.6., které zachytilo moje GoPro.

publikováno 15.6.2010, žádné komentáře, buďte první

Game over

Stejně jako nás Whistler přivítal, tak se s nám začíná i loučit. Olympijskému ohni pomalu dochází plyn a zalévá ho déšť. Počasí se nám tu totiž škodolibě pochechtává. Už to není to azurko, které nám zpříjemňovalo pobyt v polovině olympiády, už je to zase to mizerný počasí, do kterého bych ani Kima nevyhnal!

Původně jsem se chtěl pustit do rekapitulace, protože všechny starty již mám za sebou, nakonec se tomu vyhnu, protože čas se nám tu krátí a já jsem trochu zaspal s nakupováním pár suvenýrů a dárků a bla bla bla... Však to znáte...

Doufám, že se mi to podaří alespoň dodatečně, ikdyž nejspíš velmi stručně.

Pokud jste ještě nekoukli na těch pár fotek odsud, najdete je v galerii Vesnice ve Whistleru a Callaghan Valley.

publikováno 27.2.2010, žádné komentáře, buďte první

Sprinter čas

Ten čas strašně letí, včera to byly 4 roky, co jsme ztratili výjmečného človíčka, který byl pro spoustu lidí příkladem a motivací. Koncem loňského roku další rána, která se bude těžko hojit... "Terko, Tebe pořád vidím vychechtanou jak berušku a ty jí Čendo koukej pořádně prohánět, 4 roky flákání stačily. Po Vás obou nám hodně zůstalo, oba jste hodně dokázali!"

publikováno 19.2.2010, žádné komentáře, buďte první

“Pravidelný” příspěvek při příležitosti konání Jarní Olympiády, Vancouver Island

Je to trochu trapas, že jsem více jak dva měsíce nic nenalepil na web, tak se to teď pokusím trochu napravit. Vezmu to postupně a dnes se zmíním o tréninkovém campu před OH.

Z důvodu velkého časového posunu jsme se v létě rozhodli, že se pokusíme vycestovat do Kanady hned po SP v Anterselvě, abychom měli možnost se kvalitně srovnat s tamním východem a "záchodem" sluníčka. :)) Po tom, co jsem zjistil od ostatních týmů, kam se chystají, rozhodli jsme se také pro Mt. Washington, což je lyžařský rezort na Vancouver Islandu. Po následné komunikaci s místní správou se mi podařilo nás tam propašovat, ikdyž už byla střelnice naplněná. Trochu tomu možná napomohla i má společná záliba s tamním správcem střelnice, kterou je lezení. Podařilo se vše domluvit a tak jsme 27.1. po poledni skočili do letadla a uháněli před sluníčkem na západ.

Vancouverské letiště nás přivítalo poměrně malým provozem, asi jsme měli kliku, protože jsme zrovna přistáli snad jako jediné letadlo a tudíž na pasové kontrole jsme nemuseli absolvovat nekonečnou frontu jako vloni na SP. Koneckonců pro olympijské výpravy tu vytvořili stejně samostatný koridor, aby bylo odbavování rychlejši. Jakmile jsme naložili všechny naše věci na vozíky, vyrazili jsme hledat půjčovnu aut, abychom mohli zbytek cesty absolvovat v půjčeném Santa Fe. Byla to trochu divočina, protože jsme měli rezervaci u jedné z místních půjčoven, avšak až na místě jsme zjistili, že cena kterou nám dali na vědomí mailem, neobsahovala ani taxy, ani pojištění a navíc že minivan je dvoukolka na univerzálech, což jaksi do hor nebylo to pravé. Nechápu, jak tu nabídku tak odflákli, když jsem dával vědět, kam míříme. Vzhledem k tomu, že jsme se takto dostali za hranice rozpočtu, hledali jsme u konkurenčních půjčoven a podařilo se nám získat již zmíněné Hyundai. Vešli jsme se se vší bagáží sice tak tak, ale vešli. Po půl hodině jsme už čekali na trajekt, který nás následně převezl na Vancouver Island, kde nás čekaly ještě 2 hodinky autem. Na úrovni Comoxu a Curtenay jsme se začali trochu strachovat, zda bude vůbec na čem lyžovat, protože momentálně pršelo a po sněhu ani stopy, přičemž do cíle jsem odhadoval tak 15km. Nicméně byli jsme na úrovni moře, odkud jsme rázem začali strmě stoupat a od 600 výškových metrů jsme začali objevovat první sníh a déšť přešel do hustého sněžení. Poslední kilometry již byly na sněhu a my byli vděčni za čtyřkolku, která byla sice menší, nicméně splnila svůj účel na jedničku. Dorazili jsme po 2 hodině v noci, takže jsme hned po vynesení věcí z auta na pokoj zalehli.

Druhý den byl spíš zařizovací, museli jsme totiž obstarat potraviny, a já oběhnout všechny lidi, se kterými jsem komunikoval mailem, abychom vyřešili ubytování, přístupy na tratě a na střelnici. Sněhu na místních tratích byla spousta, bohužel nám ale počasí nepřálo a takřka celou dobu našeho pobytu bylo zataženo, mlhavo, chumelilo, nebo pršelo. Až poslední den se počasí umoudřilo a dopřálo nám krásné výhledy. Ráno bylo jasno, než jsme se ale dostali na vrchol Mt. Washingtonu, byla inverze. Neviděli jsme tedy třeba na oceán, ale i tak byly pohledy na okolní vrcholky nádherné.

Náš pobyt na v Comox Valley zaznamenalo také několik čechů, kterí do Kanady přišli v 68. S rodinou Mazuchových jsme se spřátelili a ti k nám byli velice vstřícní. Na poměry které známe z čech až moc. :)) Dopřáli nám nejprve české kuchyně, když jsme si postěžovali na místní burgery, kterou bylo vepřové s domácím knedlíkem a zelím. Jindy zase palačinky, které vůbec nevypadaly na to, že je dělali prý snad podruhé, od doby, co jsou v Kanadě.

Camp na Mt. Washingtonu utekl poměrně rychle a poznal jsem tam spoustu fajn lidí. Nejlepší pokec jsem měl s Joem Bajanem, kterého jsem zmínil již na začátku. Vedl místní střelnici a biatlonový klub, a dobře jsme si pokecali o našem společném zájmu, kterým je lezení. Nicméně Joe mě jen udivoval jeho historkami, protože jeho pojem lezení je hned o několik úrovní jinde než ten můj. Zatímco já si se svými zkušenostmi nemohu dovolit bigwally, on je lezl i sólo a má i některé přelezy, které nebyly dosud zopakovány. Joe Rocks!

Tolik z campu, brzy se pokusím zplodit něco z probíhajících OH. ;)

publikováno 17.2.2010, žádné komentáře, buďte první

Zítra začínáme!

Rušná čtvrtina roku zítra začíná prvním závodem Světového poháru. Dobrá, děvčata již dnes soutěžila, ale to nebylo moje zahájení. Všechna legrace teď musí jít stranou, nastává čas pro vážnou tvář... :)) Nemyslím to tak docela vážně, sranda musí být pořád. Ve volném čase teď čtu zasraně hustou knihu "Confession of an idiot" od Chrise 'Douggse' McDougalla. Omlouvám se za ta slova, ale tohle dílko je jich plné a prostě jsem cítil povinnost představit ji právě takhle. Jsem v první polovině knihy a už ji mohu doporučit vám, kteří jste alespoň trochu blázni a adrenalinoví nadšenci zrovna tak. Na druhou stranu, jak Douggs říká "Pokud jste věřící, pokud jste proti užívání drok a alkoholu, pokud věříte v monogamii, nebo pokud se bojíte smrti a masakrů... Nečtěte ji!". Dobrá, možná jsem ve skutečnosti uvnitř trochu jiný než jsem očekával, nebo se prostě tato pravidla nedají brát tak vážně.

publikováno 2.12.2009, komentáře: 2

Nové fotografie

Zveřejnil jsem několik dalších fotografií z letošního jara a léta, tak si je prohlédněte ve fotogalerii.

publikováno 29.10.2009, žádné komentáře, buďte první

Soustředění v Oberhofu

Již týden se připravujeme v německém Oberhofu, který nás nepřekvapil ani tentokrát. Jak by nás mohl překvapit? Jedině dobrým a stabilním počasím, o kterém se zřejmě místním může jen zdát. Když v Německu předpovídají že bude hezky, Oberhof zdá se býti vyjímkou. Dnes odpoledne se nám konečně po 4 dnech rozpustila mlha, která nám stěžovala podmínky na střelnici, mimo ní jsme tu už stihli i déšť, ale pravda, první 2 dny po našem příjezdu bylo počasí poměrně příjemné. Snad už se tedy trochu umoudří a nechá hladce proběhnout nadcházející letní mistrovství.

Kromě klasických letních tréninkových prostředků tu lyžujeme v nově otevřeném tunelu, kde je však poměrně nuda. Kroutit trénink na 1400m dlouhém okruhu je po delší době přece jen trochu otrava, leč buďme rádi, že si už můžeme osahávat sníh. Ono touto dobou na Dachsteině to ještě asi také není ono a když si vzpomenu na lyžovačky v rozteklém sněhu, nebylo by mi to o nic příjemnější, tady to alespoň hezky jede. ;)

lyžařský tunel v Oberhofu

publikováno 17.9.2009, komentáře: 2

Konečně úklid po sezóně

Konečně jsem se dokopal k nějaké aktualizaci webu po loňské sezóně. Dostal jsem se k tomu nejspíš i vinou toho, že jsem si před deseti dny přivodil úraz kotníku a mám teď tím pádem trochu víc času, který nemůžu prostě věnovat něčemu veselejšímu. Nutno dodat, že jsem si zvtnul levý kotník při prachobyčejném tréninku, nikoli při lezení, skákání a bůhvíčem ještě. Snad už bude brzy v pořádku a budu se moct vrátit do normálního režimu. Momentálně je mou tréninkovou náplní střelba, posilování, pádlování...

publikováno 16.7.2009, komentáře: 1

The Big step day 2009

Jak honosný název napovídá, plánuji na květen uspořádat podobnou akci jako vloni, kdy si několik lidiček zažilo na vlastní kůži, jaký je to pocit, udělat ten poslední krok, který vás nenávratně odloučí od bezpečné podlahy letadla. Jedná se o bezpečný seskok (základní výcvik), kdy se automaticky otevře padák. Většinou... :))

Pro ty z vás, kteří neměli vloni čas, zapoměl jsem na ně, nebyli schopni si utrhnout pár kaček od huby, neměli odvahu, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu se akce nezúčastnili, je tu výjmečná příležitost připojit se knám letos! Stejně tak samozřejmě i lonští mazáci jsou očekáváni a vítáni! Akce by měla proběhnout někdy v květnu, kdy už budeme mít alespoň částečnou záruku dobrého počasí. Pravděpodobně kvůli provozu na letišti by se opět konala ve všední den, o víkendech bývá totiž bitka o místa v letounu, nicméně pokud by to nešlo jinak, i tak bych to zřejmě byl schopen domluvit. Jinak vloni to nebyla akce nikterak nákladná, předpokládám, že letos by to bylo ze známosti zase levnější. Dotázal jsem se, jak s cenami zahýbala finanční krize, tak jakmile se mi dostane odpovědi, tak to sem také aktualizuji. Málem bych zapomněl na důležité info, konat se bude buď v Příbrami nebo v Mostě. Jiné letiště jen v krajním případě jako tomu bylo vloni kvůli výstavě letadel či co.

Nakonec tedy jen info jak se na akci přihlásit? Jednoduše, využíjte k tomu komentáře u tohoto postu, pokud nabídnete někomu dalšímu, ať už kamarádovi nebo tchýni, nezapomeňte je také zmínit, ať mám přehled o počtu. Pokud budete mít něco na srdci, ohledně termínu, nebo čehokoliv jiného, připište také.

Poslední update, cena za kurz a 1 seskok je 1600,- jako vloni, takže krize se nepodepsala, hurá. Jinak každý další seskok, když vám nebude jeden stačit je za 800,-. Tak šetřete a koukejte se už hlásit kurňa. ;)

Blue Sky

publikováno 26.3.2009, komentáře: 7

Jaký je Váš názor na dopingovou kauzu?

Článek je momentálně dostupný pouze v angličtině (mé slabé angličtině :)), přepněte se tedy prosím do anglické verze, pokud si ho chcete přečíst a reagovat.

Stop doping!